leden

08. února 2007 - Petr Sokol
08 Únor

Přemysl Sobotka znovu předsedou Senátu
Předsedou Senátu se 29. listopadu znovu stal Přemysl Sobotka z ODS. V tajných volbách mu dalo hlasy 74 ze 77 senátorů. Sobotka získal historicky nejvíce hlasů – 96 procent. Staronový předseda Senátu svým kolegům poděkoval za silný mandát, který mu dali. Dodal zároveň, že bude potřebovat spolupráci všech senátorů pro úkoly, které si vytyčil.
   V předvolebním projevu Sobotka uvedl, že nominaci přijal proto, že nerad odchází od rozdělané práce. Připomněl, že jako úkoly si mimo jiné stanovil zvýšení role Senátu v zahraniční politice, zkvalitnění procesu přijímání zákonů prostřednictvím dialogu mezi oběma komorami parlamentu a ochranu politické kultury. Uvedl také, že Senátu se nabízí role garanta dodržování dělby kompetencí mezi EU a jejími členskými státy.
   Místopředsedy Senátu byli zvoleni Jiří Liška, Jiří Šneberger (oba ODS), Jan Rakušan (ČSSD) a Petr Pithart (KDU-ČSL).

ODS ukončila jednání s ČSSD o společné vládě
Občanská demokratická strana přerušila vyjednávání o nové vládě s ČSSD. Usnesla se na tom 13. prosince Výkonná rada ODS při svém zasedání.
   Předseda ODS Mirek Topolánek seznámil Výkonnou radu se stavem vyjednávání, s tím, jak pokračuje vyjednávání v programové části, i s tím, jak pokračuje vyjednávání o půdorysu nové vlády. Po obsáhlé diskusi nakonec Výkonná rada ODS rozhodla za těchto podmínek nepokračovat v jednání o vládě se sociálními demokraty.
   Podle týdeníku Reflex dopadlo hlasování členů výkonné rady v poměru 17:12 proti vládě dojednávané se sociální demokracií a KDU-ČSL. Podle Reflexu pro vznik vlády bylo pět členů nejužšího vedení (Topolánek, Nečas, Bém, Langer a Gandalovič), čtyři pražští zástupci, kteří tradičně prosazují velkou koalici, a tři další členové výkonné rady. Proti se postavili tři lidé ze stranické špičky (Bendl, Julínek, Tluchoř) a pak zástupci z regionů, které odmítly spolupráci s ČSSD.

ODS, KDU-ČSL a SZ podepsaly koaliční smlouvu
Představitelé ODS, KDU-ČSL a Strany zelených podepsali 28. prosince v Kramářově vile koaliční smlouvu. Dokument zahrnuje program společné vlády, rozdělení ministerských křesel a mechanismy koaliční spolupráce. V osmnáctičlenném kabinetu bude mít ODS devět křesel, lidovci pět a zelení budou v čele čtyř ministerstev.
   Strany se na vytvoření trojkoaliční vlády dohodly již v polovině prosince. Prezident Klaus se ovšem rozhodl 21. prosince vládu prozatím nejmenovat. Kritizoval obsazení některých ministerstev. Druhá Topolánkova vláda byla nakonec jmenována až 9. ledna.

Výkonná rada podpořila trojkoalici
Výkonná rada ODS 4. ledna na svém zasedání jednomyslně schválila koaliční smlouvu uzavřenou mezi ODS, KDU-ČSL a Stranou zelených. Zároveň požádala poslance za ODS, aby vládu Mirka Topolánka podpořili při hlasování o důvěře v poslanecké sněmovně.
   Předseda ODS Mirek Topolánek na tiskové konferenci po jednání výkonné rady oznámil, že pokud by druhý pokus o sestavení vlády měl být neúspěšný, vezme na sebe politickou odpovědnost: „V mém úvodním slově na výkonné radě zaznělo zcela jasně, že (…) v případě, že bychom měli všech sto hlasů koaličních poslanců a nezískali jsme důvěru, tak dávám k dispozici svou funkci,“ řekl Topolánek.
   Již o den dříve se pro podporu nové vlády vyslovil i poslanecký klub ODS. Nikdo z členů poslaneckého klubu nehlasoval na zasedání proti trojkoaliční vládě, pouze poslankyně Alena Páralová se hlasování zdržela. Senátorský klub podpořil trojkoaliční vládu již 2. ledna.
   Naopak kritiku si vláda ODS, KDU-ČSL a SZ vysloužila zejména v řadách pražské a středočeské organizace občanských demokratů., z nichž kritické hlasy zaznívaly již od oznámení vládní sestavy. Někteří hejtmani kritizovali skutečnost, že ODS uvolnila lidovcům posty ministra financí a pro místní rozvoj. Pražská a středočeská organizace se usnesly, že odpovědnost za úspěch trojkoaliční vlády převzal osobně předseda strany Mirek Topolánek. Část politiků ODS v médiích hovořila o tom, že neúspěch druhého pokusu by měl znamenat odchod Topolánka z čela strany. Předseda strany reagoval oznámením, že v případě, že jeho vláda nezíská důvěru, svolá mimořádný kongres strany.

Jednání o podpoře trojkoalice
Strany trojkoalice jednaly 10. ledna o možné podpoře jejich vlády s ČSSD. Podmínkou pro uskutečnění jednání byl požadavek Jiřího Paroubka, aby se jednání konalo v přímém televizním přenosu. Veřejné jednání nepřineslo žádné výsledky a ČSSD oznámila, že vládu nepodpoří ani nebude tolerovat. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek poslal proto 11. ledna poslancům ČSSD dopis, v němž je žádal o podporu trojkoaliční vlády. Premiér v něm shrnul důvody, proč není možné sestavit vládu ODS a ČSSD, proč byla ustavena vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených s reformními ambicemi a proč by ČSSD měla sehrát roli důstojné opozice.

Vláda ODS, KDU-ČSL a SZ získala důvěru
Koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených získala 19. ledna důvěru Poslanecké sněmovny. Pro hlasovalo všech sto poslanců tří koaličních stran, proti se vyslovilo 97 poslanců a jeden se zdržel hlasování. Poslanci Melčák a Pohanka opustili jednací sál. Česká republika má téměř sedm měsíců po parlamentních volbách vládu s podporou Poslanecké sněmovny.